NÁZEV POŘADU: Rendez-vous
DATUM VYSÍLÁNÍ: 11. 5. 2009
KANÁL: ČT24
STOPÁŽ: 11 min.
ÚČASTNÍCI:
JR = Jaroslav Rudiš, moderátor;
JŠ = Jana Šrámková, spisovatelka;
((úvodní znělka pořadu))
{0}
JR: ee dobré dopoledne na čété ((míněno ČT)) dvacet čtyři, (.) mým hostem je spisovatelka, jana šrámková, autorka, novely hruška dótyr. ((míněno dóttir)) která je nyní nominována na cenu jiřího ortena, (.) rozhodne se tento týden. si napjatá jano,
{1}
JŠ: jsem dost napjatá
{2}
JR: ono už je možná rozhodnuto navíc že jo [teďka]
{3}
JŠ: [no to] asi je ale o to horší že je a já to nevim
{4}
JR: ty si vystudovala evangelikální ee teologický seminář. pak si se ovšem vrhla na studium literatury na akademii literární akademii jozefa ((míněno Josefa)) škvoreckého tady v praze. co tě přivedlo k teologii a pak k literatuře (.) a co má teologie a literatura společného
{5}
JŠ: tak (.) s tou teologií s tou jsem nějak počítala vždycky máme to jako takovou rodinnou <dispozici že se u nás> studuje teologie ale chtěla jsem to dělat spíš pro osobní potřebu než že bych plánovala že (.) bych se v tom oboru nějak víc realizovala no a: od teologie k literatuře byl docela jenom (.) krůček protože teologie je vlastně taky práce s textem, no a přes: starozákonní narativy a hebrejskou poezii to všechno mě nadchlo takže už svoji závěrečnou práci jsem psala vlastně (.) byla na pomezí teologie a nějaké literární teorie takže postupně mě to nějak šouplo k [literatuře]
{6}
JR: [ty si přešla] po mostě slov
{7}
JŠ: tak
{8}
JR: k románům
{9}
JŠ: tak.
{10}
JR: k hrušce dótyr, ((míněno dóttir)) což je, hruška dótyr ((míněno dóttir)) mimochodem to je tvoje ročenková práce, na literární akademii,
{11}
JŠ: [je to tak]
{12}
JR: [( )] to se jenom tak napíše [sedne se a napíše]
{13}
JŠ: [((smích))]
{14}
JR: [práce]
{15}
JŠ: [no tak]
{16}
JR: nebo jak to jak to vlastně vzniká jak probíhá studium vlastně kreativního psaní v čechách
{17}
JŠ: no, probíhá (.) víceméně jenom na naší škole, a: ee neni to nějak strašně těžce umělecká škola je to normální škola kde je docela široký nějaký teoretický základ (.) kde: se studuje hlavně jazyk různé humanitní disciplíny literární historie literární interpretace a potom samozřejmě taky ty e ty kurzy tvůrčího psaní které tu nějak charakterizují tu školu no a, tam jsem vlastně jako: e svoji ročníkovou práci pod vedením daniely fišerové ((míněno Fischerové)) psala (.) hrušku dótyr, ((míněno dóttir)) ee neni to tak že bych prostě musela psát nějakou práci tak bych si honem z prstu vycucala téma a nakonec z toho vzniklo tohle (.) ten námět jsem nosila v hlavě už strašně dlouho a nějak jsem (.) tu knihu plánovala vlastně eště dřív než jsem tu školu šla studovat tak jsem už o tom uvažovala, ale furt jsem věděla že nemam na to to eště nějak zpracovat ten námět takže to dlouho zrálo, a potom když jsem si musela zadávat anotaci na ročníkovku tak jsem nějak jako se už odvážila a (.) a šla do toho no.
{18}
JR: bylo jasné že se ta knížka bude jmenovat tak nezvykle tak česko-islandsky (.) hruška dótyr ((míněno dóttir)) čili
{19}
JŠ: ( )
{20}
JR: dcera pana hrušky hruško-dcera
{21}
JŠ: dc- dcera hrušky
{22}
JR: =dcera hrušky
{23}
JŠ: no to vůbec nebylo jasné to dlouho nebylo jasné ten název byl asi to poslední co na té knize vzniklo. původně se měla jmenovat hrušeň sněhobílá
{24}
JR: [((smích))]
{25}
JŠ: [<což>] ee daniela fišerová ((míněno Fischerová)) nejen že řekla že je to příliš dívčí a křehké a (.) a vůbec ale taky mě upozorňovala že (.) je takový obecný fenomén že knihkupci se moc nezajímají o to co v knize je a řadí ji do nějakých s- těch regálů podle názvu. takže když by se kniha jmenovala hrušeň sněhobílá tak by skončila ne v beletrii ale v ovocnářství
{26}
JR: to by nebylo špatný (takovej vtip hezkej)
{27}
JŠ: <no to jo:> akorát možná s tim prodávánim by to bylo trochu slabší takže sem: ee nakonec hledala něco dalšího a (.) a tahle slovní hříčka která svym způsobem charakterizuje tu knihu nějak nebo její hlavní hrdinku vypravěčku tak
{28}
JR: pojďme si představit vlastně o čem je, hruška dótyr. ((míněno dóttir)) v jejím středu jsou dvě kamarádky, nebo osudové kamarádky veronika a madla, veronika je taková samotářka která která vlastně s- nachází u madliny rodiny svoji novou náhradní náhradní rodinu (.) pro mě je to takovej příběh celej krásně napsanej o velký samotě. (.) a velkym smutku taky.
{29}
JŠ: ta:k (.) veronika což je vypravěčka tak je právě taková samotářka je plachá vlastně docela nevýrazná a ta knížka jsou takové její osobní reflexe a dumání kdy vzpomíná na posledních šest let svého života kdy se právě seznámila s madlou a s celou její rodinou a do té se nějak zapojila poprvé v životě ee ochutnala co to je (.) j- rodinný život co to je mít nějaké lidi opravdu blízko ((nádech)) no:
{30}
JR: ( ) veronika vlastně o své vlastní rodině toho moc neví my víme jenom nebo se dozvíme že existuje strom nebo zahrada, ve které je strom hruška tedy,
{31}
JŠ: tak
{32}
JR: proto také dcera pana hrušky nebo dcera hrušky,
{33}
JŠ: no ee veronika (.) studuje skandinavistiku a islandština je (.) byl vždycky ( ) její vysněný jazyk a moc se na něj těší a vlastně zatrne v momentě kdy zjistí že na islandu nejsou příjmení
{34}
JR: ((pousmání))
{35}
JŠ: že: lidé se jmenují jenom jménem (.) mají křestní jméno, a za tím mají jméno svého otce za které se dá dótyr ((míněno dóttir) jako dcera nebo son jako syn, no a ona nem- nezná svého otce nikdy ho neviděla dokonce neví ani jak se jmenuje. tak (.) ji jako vyděsí že by vlastně pro ten ostrov neměla vůbec žádnou identitu a má
{36}
JR: ( )
{37}
JŠ: pardon
{38}
JR: my teďka vidíme právě záběry z islandu v televizi, e na island se ovšem v té knize i když se jmenuje i- v podtitulu je islandská novela tak se na island nedojede, o islandu se tak jako sní a mluví
{39}
JŠ: přesně [tak]
{40}
JR: [i o] islandštině
{41}
JŠ: ono to k té veronice docela pasuje protože ona je spíš snílek a všechno důležité v jejím životě se odehrává v myšlenkách a ee jenom v představách neni rozhodně akční typ a nikdy (.) daleko na severu nebyla na islandu ee takže ten motiv toho severu je tam spíš charakterizační než (.) ta kniha má vlastně v podtitulu islandská novela což každému asi evokuje že se bude odehrávat někde na těch krásných planinách a pustinách jako jsou teď v záběru ale (.) ale: nic takového tam vlastně neni odehrává se v praze a nejseverněji v polsku.
{42}
JR: kde v polsku,
{43}
JŠ: v polsku, ve vesnici snovo kterou byste na mapě hledali e marně je to imaginární snová vesnice.
{44}
JR: ten nápad t- t- to slovo tě taky jen tak napadlo nebo jsi ho někde slyšela, nebo
{45}
JŠ: ee
{46}
JR: snovo
{47}
JŠ: no prostě jsem hledala <jakoby> polské slovo které by vyjadřovalo to protože ona tam vlastně odjíždí jako do takové oázy klidu kde nic nemusí kde je prostě na venkově jenom celé léto si chodí přírodou a má čas uvažovat a nějak rovnat myšlenky a svůj život a tak jsem chtěla něco takového snového tak e jsem se radila s nějakými poláky jak by jak by to mohlo znít
{48}
JR: proč sis vybrala zrovna nebo tvoje hrdinka polsko proč ne třeba (.) německo.
{49}
JŠ: no:, (..) tak to je docela jednoduché. ee (..) to by musela být asi hodně rázné děvče abych jí vybrala německo [((smích))]
{50}
JR: [((smích))]
{51}
JŠ: a to veronika rozhodně neni. e vlastně nejdřív jsem (.) uvažovala o něčem jižním hodně poklidném slunečném což ale by byl s tim severem zbytečně velký kontrast a a myslím že to polsko je je nám blízko takže se nemusí jezdit nikam daleko, a je to takové přirozené, nenásilné, a vlastně docela idylické.
{52}
JR: idylické polsko idylický island jako symbol něčeho nějakého klidn- klidu a míru což možná tak vůbec není byla si ty na islandu,
{53}
JŠ: nebyla, nebyla,
{54}
JR: a byla si na severu někde,
{55}
JŠ: já sem vůbec nebyla na severu
{56}
JR: a byla si někde, [<byla si v polsku,>]
{57}
JŠ: [((smích))] ne ne já ((pousmání)) já jsem nikde nebyla já o tom jenom píšu. ne já jsem velice necestovní typ takže s timhle přístupem jsem
{58}
JR: ty cestuješ na svém psacím stole tak
{59}
JŠ: jo jsem dost exot s timhle přístupem v dnešní době kdy všichni lidi někam jezdí a a prázdniny jsou o tom oš- ostatně i škola studium je o tom že se člověk někam vypraví někam daleko podívá stráví tam nějaký čas mě to vlastně až tak neláká protože mam pocit že (.) když někam jen tak přijedu a nevim (.) co tam tak tam překážim, dělam tam chaos, a vidim věci stejně jenom na povrchu a dělam z nich (.) u- ukvapené závěry které možná vůbec ee vůbec nemají žádnou vypovídací hodnotu
{60}
JR: odkuď myslíš vychází, taková ta touha po severu a to to je skutečně třeba v něm- v německu se používá i ten termín jako zénzuch ((míněno Sehnsucht)) nach dem nórdn. ((míněno Norden))
{61}
JŠ: hm,
{62}
JR: touha po severu. která kterou jako ty lidé v s- lidi v sobě mají. a rádi tam utíkají a jaksi před- (.) představují si mají tu iluzi toho klidu nalezení nějakého míru v sobě.
{63}
JŠ: nikdy jsem na to nedělala žádnou studii jenom taky vim že to tak je ostatně dneska je ten sever prostě docela m- módní módní téma a možná proto že dřív byl i opravdu problém se tam podívat dostat se na island mm to byla záležitost pro pár vyvolených dneska už to tak samozřejmě neni
{64}
JR: tak teď se nedávno island prodával na íbej ((míněno e-bay)) že jo
{65}
JŠ: právě právě takže (.) ((odkašlání)) no ale (..) nevim nevim čim to je, ale ale určitě to funguje,
{66}
JR: musela s- ses naučit trošku islands- islandsky nebo zkoušelas to,
{67}
JŠ: ne vůbec ne nevim o tom jazyku moc přečetla jsem si pár základních věcí [eště jsem]
{68}
JR: [a přišla] si na tu dceru <na tu dótyr ((míněno dóttir))>
{69}
JŠ: jo jo jo tak to jsem věděla to se mi právě taky líbilo a ee eště jsem než ta knížka vycházela jsem se hodně chtěla (.) sejít s jednou svojí kamarádkou která právě studuje ee norštinu švédštinu a islandštinu abych se s ní poradila o všech těch reáliích ale ona pochopitelně byla zrovna někde na severu a už jsme to nějak nerealizovaly (.) no ale vřele doufam že tam nedošlo k žádné botě
{70}
JR: ((smích)) doufam doufám také ne. ty si ovšem vedle hrušky dótyr ((míněno dóttir)) ještě napsala pohádku ty máš malého syna (.) vim že my sme se před vysíláním bavili že ty si to nepsala pro něho že tos nevěděla ještě že budeš mít syna
{71}
JŠ: ee syn je ještě malý a: e o dětskou literaturu se zajímám daleko dýl e
{72}
JR: a víc, třeba než o romány nebo:,
{73}
JŠ: nevim jestli víc
{74}
JR: pro dospělé
{75}
JŠ: no možná v určité fázi pro mě byly úplně zásadní dětské knížky nejdůležitější ze všech. já jsem je nečetla až tak moc když jsem byla malá (.) to jsem vyrostla na májovkách ((míněno mayovkách)) a podobných podobné <hodnotné literatuře> ale vlastně dětské knížky jsem začala objevovat až až někdy kolem maturity a později a prostě mě nadchly (.) ta svoboda a ta fantazie ee (.) mam hrozně ráda nonsens který nevim proč se s nim v literatuře pro dospělé pracuje tak strašně málo proč třeba poezie s nim pracuje tak málo takže e je tam v dětských knížkách určitá dimenze kterou jinde ee jsem nenašla tak proto je mam ráda hodně je čtu nějak (.) je reflektuju no a taky bych je chtěla psát takže
{76}
JR: putování žabáka fil- filoména se jmenuje
{77}
JŠ: =filemona
{78}
JR: =filemona pardon
{79}
JŠ: no,
{80}
JR: se jmenuje tvoje kniha, která by měla také vyjít kam putuje odkuď kde se odehrává (.) počítám že ne na islandu ( )
{81}
JŠ: ee ne výjimečně neni ze severu, žabák putuje z trutnova do rtyně v podkrkonoší takže to je velice místní a: (.) no je to prostě malý plyšový žabák který najde na svém těle cedulku, zjistí že je z nějaké továrny, a myslí si že když se vrátí od té holčičky u které bydlí do továrny tak že tam najde svůj skutečný domov tam že na něj čeká rodina a tak se eště s dvěma ovečkama vypraví a putuje podkrkonoším.
{82}
JR: já sem si nedávno prohlížel na benzínové pumpě plyšáky a všechny byly vyrobený v číně
{83}
JŠ: no ((smích))
{84}
JR: je tohleto nějaká speciální podkrkonošská továrnička
{85}
JŠ: no ona ona teda je imaginární asi tak jako vesnice snovo
{86}
JR: ((pousmání))
{87}
JŠ: žádná taková tam neni aspoň pokud vim ale (.) ale rozhodně je žabák české výroby za to ručim.
{88}
JR: kdy tak knížka vy:jde
{89}
JŠ: no knížka už měla vyjít byla v jednom velkém nakladatelství zařazená do edičního plánu ale z důvodu ekonomické krize byla stažena. takže teďka je rukopis zase volný a hledám pro něj nějaké vhodné umístění.
{90}
JR: island v krizi literární nebo knižní průmysl zdá se taky teda trošku přece jenom v krizi
{91}
JŠ: dneska je rande-vů ((míněno Rendez-vous)) v krizi. [((smích))]
{92}
JR: [((smích))] co píšeš teď, (.) nebo píšeš něco nového, dalšího,
{93}
JŠ: no teď jsem zrovna musela odevzdávat diplomku, takže jsem se věnovala té ee zase to nebyl teda jenom projekt čistě školní chtěla jsem psát něco za čim bych si mohla stát co bych stejně chtěla dělat, a: (...) vlastně jsem to nedovedla ten tvar do úplně výsledné podoby psala jsem takové různé r:ozhovory se svojí babičkou a vzpomínky na ní kde se nějaká moje přítomnost prolíná s rodovou minulostí a s jejím vyprávěním a s nějakými sny ale protože to je hodně osobní téma tak mi nějak nešlo uspíšit a protože má ee (..) myslim vysoký potenciál být patetické tak jsem to nechtěla nějak tlačit aby to špatně nedopadlo takže eště eště jsem to nedotáhla a jako diplomku jsem nakonec použila svého žabáka.
{94}
JR: žabák diplomka a tedy musíš to ještě trošku odpatetizovat
{95}
JŠ: no:,
{96}
JR: přefiltrovat ten hrubý text
{97}
JŠ: tak tak
{98}
JR: a bude to knížka která by mohla někdy nějak vyjít,
{99}
JŠ: ráda bych no ale (..) to nechci řikat dopředu asi asi nejsem ten typ že bych si naplánovala na pár let dopředu kterej rok chci aby co vyšlo a pak bych to plnila jako nějakej plán tak [( )]
{100}
JR: [jak se ti] žije jako mladé spisovatelce (.) v čechách dá se psaním uživit to se ptá určitě spousta lidí,
{101}
JŠ: tak (..) to se m:ožná dá možná nedá já s tim rozhodně nepočítám mně se ani tak nežije moc jako mladé spisovatelce mně se zatim žije jako: studentce a jako: matce <a jako spoustě [dalších věcí>]
{102}
JR: [((smích))]
{103}
JŠ: takže chtěla bych asi aby vždycky u mě to psaní zůstalo jenom v takové v:edlejší rovině abych mohla psát opravdu jenom jenom z potřeby a to co chci ne: ne proto abych naplnila nějakejch osum hodin denně nebo tak
{104}
JR: říká jana šrámková která byla hostem dnešního rande-vů, ((míněno Rendez-vous)) její novela hruška dótyr ((míněno dóttir)) je teďka nominována na cenu jiřího ortena, díky moc že si přišla,
{105}
JŠ: děkuju.
{106}
JR: já se s vámi loučim zase za měsíc na schledanou.